Srdce

8. června 2018 v 11:43 | Věrča |  Téma týdne.
Někteří lidé mají srdce na pravém místě!
Jiným stouplo srdce do hlavy ...
Leckdo má místo srdce kalkulačku ...
Pár jedinců jako by mělo srdce z ledu ...
Jsou mezi námi tací, kteří nemají srdce vůbec ...
Spoustě lidí spadlo srdce do kalhot ...
Muži ho mívají též v kalhotech, ale u poklopce ...
Jak jsem na tom já?...
Na pravém místě bohužel srdce nemám ...
Od malička mně říkali, že mám srdce trochu vedle ...
Opravdu! Snad víc uprostřed nebo co ...
Během let došlo k určitým posunům ...
Vím, kde se mé srdce nachází teď ...
Skončilo o něco níž ... v žaludku ...
Má to zásadní vliv na můj život ...
Dostanu hlad znervózním a vztekám se ...
Když se dobře najím, připadám si jako v ráji ...
Jestliže jedu na výlet, jedině s obědem ...
Ceklově, pokud by jste něco potřebovali ...
Kus žvance a máte mě na lopatě ...
Špatný den, stačí si koupit něco dobrého ...
V případě velké rozladěnosti to ještě zapiju ...
Dá se říci, že zapadám do určité rovnice ...
Plné břicho rová se srdce na pravém místě!
Velice ráda bych se více rozepsala,
ale blíží se čas oběda!...
 

Květy života ...

1. června 2018 v 13:30 | Věrča |  Téma týdne.
Děti nám v životě již připravily a je nám jasné,
že ještě připraví nejednu horkou chvilku...
Uvedu pár příkladů, mých pět nej trapasů,
kdy jsem se opravdu orosila ...zapotila ...

1. Eskalátory
Míříme ven s obchodním domě ...
Já a moje tříletá dcera ...
Nákupní košík přetéká ...
Parkujeme v garážích ...
Dojdeme k eskalátorůn ...
Najedu na ně s vozíkem ...
Podávám dceři ruku ...
Ona nenastoupí, já jedu ...
Panikařím ...
Dcera spouští srdcervoucí pláč ...
Lidé se zbíhají ... co se to děje ...
Buď nechám jet košík samotnej ..
Co když ujede a někoho zabije ...
Nebo se pro dceru vrátím, až
bude košík v bezpečí dole ...
Ta minuta, nebo dvě ...
Než jsem dojela dolů ...
A vyběhla nahoru ...
Byla ... nekonečná ...

2. Koberec
Dcerka se neustále svlékala ...
Když byla maličká ...
Malinko jsme se obávali,
aby jí to nedrželo ještě v patnácti ...
Bylo ji kousek přes rok ...
Popíjeli jsme kávu u švagrů na návštěvě ...
Naše holčička tam pobíhala na Evu ...
Najednou se zastavila ...
Uprostřed obýváku ...
Začala čůrat ...
Byl tam koberec ...
V barvě slonové kosti ...
........NOVÝ..........

3. Ztracené dítě
Nakupujeme ...já ...dcera tři roky ...
Malá už nechce sedět v košíku ...
Vyndám ji ...
Pobíhá kolem mě ...
Plete se mi pod nohy ...
Najednou je pryč ...
Hlava přehrává nejčernější scénáře!
Někdo jí sebral, už ji nikdy neuvidím ...
Pobíhám sem a tam ... nikde není ...
Proč jsou obchodní domy tak velké ...
Oslovuji prodavačku ... hledáme ...
Během několika minut ji nacházíme ...
Stojí v oddělení časopisů a čte si ...
Možná jste tehdy slyšeli ránu ...
To mě spadl kámen ze srdce!

4. Vánočka
Dcera je malinko oplácaná ...
Chodíme k nutriční terapeutce ...
Předkládáme sepsaný jídelníček ...
Nějak jsem na to zapomněla ...
Napsala jsem ho v práci ...
Tak, aby to vypadalo, že se
snažíme a zároveň občas hřešíme...
Paní terapeutka jídelníček pročítala ...
Něco pochválila něco vytkla ...
Terapeutka:"Tu vánočku by neměla,
a když tak pouze jeden plátek."
Do toho horlivě skočila dcerka:
"Vánočku jsem neměla, tu já vůbec nejím!"
...
5. Proč?
Tohle začalo jeětě, než jsem měla děti ...
Kamarádky a kolegyně rodily jedna přes druhou ...
A tak rádi se s miminkem pochlubily ...
Samozdřejmostí byla pochvala ...
Něco jako, že takhle krásnou holčičku,
chlapečka jsem ještě neviděla ...
Záhy vyšlo na jevo, že děti něco takového
jako jsem já také jak živ neviděli ...
Líbyla jsem se jim patrně o dost méně,
než oni mě ...
Chápete to???
Kdyby kdokoliv, ale já? ...
Já ne ně s úsměvem a oni ...
Ty mrňata jakmile mě uviděli,
spustili neuvěřitělný řev ...
Zbrunátněli, ječeli, slzy se řinuly proudem ...
Ani vlastní matka je nedokázala uklidnit...
Velmi brzy jsem pochopila ...
Lepší bude těm sirénám nechodit na oči ...
Pro jistotu se tím řídím dodnes ...

Jo děti to jsou květy života...

Ať žijí trapasy!

31. května 2018 v 13:20 | Věrča |  Téma týdne.
Asi se shodneme, že trapasy člověk zažívá denně ...
Jestli mezi tyto lidi nepatříte, jste dítě štěstěny ...
I když není ten život bez trapasů nuda???....
Každopádně já jsem přímo expert na trapasy ...
Beru to tak, že trapasy jsou kořením života ...
Napíšu mých pět nej, jako průřez životem ...

1. Ve druhé třídě jsem seděla s klukem,
docela jsme si rozuměli. Svačina byla vždy
o velké přestávce po druhé hodině!
Jednou jsem se spletla a rozprostřela ubrousek,
vyndala svačinku už při první přestávce ...
Můj spolusedící se podivil a upozornil na omyl!
Zamluvila jsem to s tím, že se dívám co mám dobrého.
Cítila jsem se tehdy strašně, nemožně a poníženě!
Jíst už po první hodině! Zčervenala jsem určitě až na ...
Dnes je jiná doba, děti kolikrát jedí i při hodině ...

2. Bylo mi slaských šestnáct ...
Dostala jsem za úkol nakoupit ...
Nákup nebyl problém ...
Ale představa jak táhnu igelitku ...
Nedejbože být viděna pěkným klukem ...
No nějak to musím zvládnout ...
Kráčím s nákupem směrem k autobusu ...
Byl sníh, záhy se ukázalo, že i náledí...
Pod sněhem byla souvislá vrstva ledu ...
Šla jsem docela rychle, ať jsem vidět co nejméně ...
Uklouzlo mi to ve chvíli, kdy jsem procházela kolem
trolejbusové zastávky, kde čekolo spousta lidí ...
Nohy vylítly nahoru, ruce se nekontrolovatelně zamrskaly ...
Tvrdě jsem dopadla!...
Igelitka se válela o kus dál, vyčuhoval chleba ...
Rohlíky ležely úplně mimo tašku!...
Vše jsem si potupně sezbírala ....
Neohlížela se na pravo ani nalevo a pryč ...
Potlučená nasedám do autobusu ...
Teče mléko!!!...

3. a 4. Autoškola ...
Instruktor už mě docela věřil ...
Na jízdy si přinesl šálek s kávou ...
Řekl v klidu a pomalu se rozjeď ...
Opravdu jsem se snažila, přísahám!...
Jenže můj rozjezd nebyl ani rozjezdem ...
Nazvala bych to spíše rozskokem ...
Po třech skocích a dvou škubancích ...
............jsme jeli........................
Bohužel káva se v hrníčku neudržela ...
Tedy, alespoň její většina ne .............
Instruktor řval něco o opařených kou....
Vícekrát na hodinu jízd s kávou nedorazil...

Nastal čas zúrošit co jme se naučili ...
Testy jsem zvládla napoprvé ...
Kdežto jízdy se trošku zkomplikovaly ...
Nevím jestli to bylo poprvé, nebo po druhé ...
Ano jízdy jsem opravdu udělala na potřetí ...
Zkouška probíhala nadějně ...
Každou chvilku měl být konec ...
Komisař navigoval na světlech do prava ...
V tom se to stalo, červená, oranžová, zelená, jedu ...
Neuvědomila jsem si, že tam je přechod ...
Bohužel se na přechodu nacházel chodec ...
Se slepeckou hůlkou ...
Prosvištěla jsem těsně před ním ...

5.Rozbily se nám plynové vzpěry u kufru auta.
Což znamená, že kufr nedrží otevřený!
Manžel neměl čas vzpěry koupit ....
Já naopak potřebovala nutně nakoupit ...
Vyřešil to řekněmě profesionálně!
Dal mi do kufru tyč a tou si kufr podepřu!
Nezačínala žádná akce ...
Přesto bylo parkoviště plné ...
Ve chvíly, kdy jsem kufr podepřela,
začala dávat nákup do auta ...
Nikdo samozdřejmě nekoukal ...
Všichni se tvářili, že je to naprosto běžné ...
Připadala jsem si ...
Jako největší blbec ...
 


To je počteníčko ...

31. května 2018 v 10:18 | Věrča |  Téma týdne.
Za celou základní školu jsem přečetla pouze Broučky ...
Dodnes si na to občas vzpomenu, docela mě to chytilo ...
Následovala dlóuhatánská pauza ....
Prodávala jsem tehdy v dárkovém zboží ....
Slečna z protisměny četla a knihu nechávala v obchodě ...
Tak jsem se jednoho dne do té její knihy začetla ....
A od těch dob čtu s menšími pauzami stále ...
Kdo mě opravdu dobře zná, dávno to ví ...
Ti kteří to nevědí a náhodou se to dozvědí ....
Bývají překvapeni ......
Ano ta známá pařmenka, co se dokáže vylít jak váza ..
......................čte.......hodně čte.........čte knihy???...
Žánrově mohu trilleri, krimi, romantiku, společenské romány ...
Už mám oblíbené autory, kteří většinou nezklamou ...
Hodně dám na bestseller, i když zde musí člověk opatrně ...
Ne vždy je to záruka!...............
Tolik k úvodu mého sebeodhalení .........
Nyní představím mých pět nej .............

Já, Poutník Terry Hayes

Naprosto excelentní dílo, kde vše souvisí se vším ...
Doporučuji pro náročnější čtenáře ....760 stran ...
Nahlédnutí pod pokličku, tak tané špionážní služby,
že nikdo neví o její existenci .....................
Ukázka možnosti, jak se zrodí terorista .............

Temné kouty Gillian Flynnová

Tento psychotriller udrží čtenáře celou dobu v napětí ...
Čtete jako o život, žene vás to dopředu ...
Něco vás rozčiluje a z něčeho zůstává rozum stát ...
Na konci mi doslova ......... spadla brada!!!

Přítelkyně smrti Bernhard Aichner

První díl trilogie, zároveň nejlepší ...
O mladé ženě.........funebračce........
Svým způsobem ji chápete .............
Zároveň čete s takovým údivem,
že máte pusu dokořán ...........

Sedmilhářky Liane Moriarty

Tato spisovatelka má všechny knihy výborné.
Pokud vás zaujme první budete si přát přečíst všechny ...
Zajímavý příběh, kde se jasně ukazuje, že vše je
vlastně úplně jinak, než to vypadá ...

Dívka, již jsi tu zanechal

Jojo Moyesová

Autorka často prolíná minulost a současnost.
Její příběhy jsou silné a mají hloubku ...
Vyprávění zasahuje do první světové války ...
Kniha plná emocí, která mě silně zasáhla!

Sliz

30. května 2018 v 10:32 | Věrča
Nový fenomén prvního stupně základních škol!
Skvělá věc ... kterou děti milují ...
Pokud je v někde v akci,
hromadně ho kupují pro kamarády!
Chytili se toho i oblíbení youtubeři ....
Nahrávají videa pro výrobu domácího slizu!
To děti baví ještě více, chápete ...
Vyrobit si vlastní SLIZ!!!..............
Pro rodiče je to skvělé o něco méně.
Nejen, že v domáctnosti neustále
dochází jar, tekuté mýdlo, pěna na holení,
tablety do myčky, prášek na praní, mouka ...
Výsledek často neodpovídá očekávání ...
Není jednoduché trefit akurátní konzistenci!
Tudíž nacházím po celém domě po různu
shované kalíšky s neidentifikovatelnou hmotou ...

Má drahá přítelkyně se stavila na kus řeči.
Děti se okamžitě začali chlubit jaké mají nádherné slizy ....
" Zelenej sehnala za super cenu Valča,
růžovej mám z Techmánie, ve tvaru ruky je od babi (diky mami),
tento jsem si vyrobila úplně sama ..."
Předvedli jak stíká po rukou, rozplizne se po stole ...
Koukala na to ...... nevěřícně ......jako blázen ....
Sliz jim pochválila, s tím, že takovou krásu dlouho neviděla ...
Nicméně ji to nedalo a optala se k čemu milý sliz slouží ...
Dcera pohotově odpověděla, že působí antistresově ...
Navíc nás poučila o existenci různých druhů slizu ...
Různobarevný, svítící, tekutý, duhový, házecí a inteligentní ...
Kamarádka prohlásila:" Ráda bych viděla ten inteligentní,
on i tento působí velice inteligentně ..."

Já budu doufat, že moji domáctnost na dobro nepohltí sliz ...
Abych nedopadla jako Šípková Růženka, akorát bych byla ...
Kdo ví jestli by nás také vysvobodil princ ...

PS:Když nad tím tak přemýšlím, říkali antistresovej ....

Konec?

24. května 2018 v 8:00 | Věrča |  Téma týdne.
Začátek je začátek, chvilku trvá ...
...než děj strhne pozornost ...
...než se vše rozjede ...
A už jsme polapeni,
určitou dobu žijeme příběhem.
Žene nás zvědavost a nedočkavost ...
Nemůžeme se dočkat rozuzlení...
............KONCE..................
Kolikrát jsem si říkala, že
si tu knihu vychutnám ...
Nebudu spěchat ...
Ono to nejde ...
Jste vtaženi do děje ....
Hltáte slova, stránky ...
Toužíte po jediném ....
Zjistit jak to dopadne ...
Dostat se na konec ...
Konec je u knih klíčový!
Může být dobrý, špatný ...
Očekávaný, překvapivý ...
Pokud je u knihy dobře napsaný konec,
přenese to knihu o levl výš ...
Nejlepší konec je takový, který by vás
ani ve snu nenapadl ..... pak si říkáte ...
......jak tohle může někdo vymyslet!!!
Naopak pokud se konec úplně nepovede,
je tedy předpokládaný, nebo nijaký,
může schodit celý příběh!!!
Úplně za nejhorší považuji konec otevřený!!!
Neposunuje příběh po žebříčku nahoru, ani dolů .
Zato mě přivádí k zuřivosti!!!...
Ne nejsem bez fantazie, ano klidně si ledacos
domyslím, ale musí to mít své meze!
V případě, že si mohu domyslet několik odlišných konců,
není to kniha pro mě!
Když už tu knihu čtu, chci prostě jasnej KONEC!
Nejlépe promyšlenej, neočekávanej, až šokující ...
Jo a mám ráda dobré konce, ale ne prvoplánově dobré.
Konec je u knih, jako třešnička na dortu ...
Miluji, když ve vás ten konec ještě nějakou dobu doznívá ...

"Konec korunuje dílo."
Ovidius

Koloběh času.

23. května 2018 v 10:19 | Věrča |  Téma týdne.
Celý život se točíme v koloběhu začátků a konců.
Sekundy, minuty a často i hodiny plynou ...
... aniž bychom si uvědomili jejich začátek a konec ...
I když i minuta je někdy tak dlouhá,
že se nemůžeme dočkat konce.
Den začíná probuzením, což není nic příjemného ...
A končí začátkem usínání, to je mnohem příjemnější ...
Začátek týdne, pondělí, nejhorší den v týdnu ...
Konec týdne neděle, fajn den ...
... než mi dojde, že zítra je pondělí ...
Začátek pracovní směny je mnohem méně oblíben, než konec!
Měsíce se nám míhají, že se kolikrát nestihneme rozkoukat
a on je ze začátku najednou konec ...
Zato začátek vztahu to bývá krása, na kterou vzpomínáme ...
Vše vidíme růžově, partner dokonalý, život krásný ...
Ovšem konce bývají všeljaké a také na ně vzpomínáme ...
Někdy se marně snažíme zapomenout ...
Velká pozornost se upíná na oslavy konce jednoho a
začátku dalšího roku ... konec veselý ... začátek s bolehlavem ...
Nemohu se vyhnout začátku a konci života ...
Obojí provázejí velké emoce a často slzy ...
Jednou slzy štěstí a jednou slzy smutku ...
Tak mám pocit, že se nám ty začátky a konce prolínají ...
Když něco končí, často nám něco jiného začíná ...
Někdy se na začátek i na konec těšíme, jindy je oddalujeme,
některých se bojíme a čas od času jsou neočekávané ...
Připijme si dnes večer:" Na nové začátky!"
Budeme věřit, že naplní naše očekávání a
dojdou do zdárného konce...............

Citát dne ...

22. května 2018 v 13:03 | Věrča
Nmůžeš si koupit štěstí ...
ale můžeš si koupit víno
... a to je skoro to samé!

Přátelství

21. května 2018 v 14:45 | Věrča |  Téma týdne.
Jsou přátelství, která mají svůj začátek a konec.
Proplouváte životem, přátele přicházejí a zase se vzdalují.
Záleží kde se momentálně váš život nachází ...
Většinou se určitou dobu pohybujete v určité skupině,
v níž si vytvoříte známé, kamarády i přátele ...
Je vám společně dobře ...
Život každého dříve nebo později zavane jiným směrem ...
A to bývá začátek konce ...
Nechcete to, slibujete si setkání, zavolání ...
Vždyť to bylo báječné, tolik jsme si rozumněli ...
Často se i několikrát sejdete, postupně s většími odmlkami ...
Pozvolna přijde konec ...
S někým se náhodně setkáte a opět si slibujete ...
Někoho už nikdy neuvidíte ...
Sama jsem zažila mnoho takových přátelství ...
Ráda na ně vzpomínám, každé mi něco přineslo ...
Ovšem pravé přátelství trvá ...
Má sice začátek, ale nemá konec ...
Takové přátelství je vzácnost ...
Věřím, že musí být mezi těmi lidmi něco víc ...
Nějaké neviditelné pouto, které vás drží pohromadě ...
A když už se vzdálíte hodně, skoro to vypadá, že napořád ...
To pouto vás přitáhne zpět ...
A i když v každém vztahu vzniknou různá nedorozumnění ...
Díky tomu poutu je překonáte ...
Sama mám jen velmi málo takových přátel ...
A věřím, že se mnou vydrží od začátku do konce ...

PS: Na závěr citát mojí přítelkyně:
"Přátelé jsou jako hvězdy, nevidíš je pořád, přesto víš, že existují."

Příšerná matka

21. května 2018 v 12:23 | Věrča
Ano tak to jsem já: příšerná matka. Nevěříte? Já také ne.
Ale nutno si přiznat je to tak!!!
Jak se to stalo?
Člověk míní, život mnění ...
Já, která chtěla být báječnou matkou,
přála si neopakovat chyby vlastních rodičů.
Představovala jsem si sebe, jako nejúžasnější maminku pod sluncem.
Dělám nakonec stejné chyby a ještě nějaké navíc.
Přála jsem si být chápavá, naslouchající, trpělivá, vysvětlující ....
Nakonec jsem nevrlá, ukřičená ...... zakazující ...
Jenže ...
Být matkou je náročná disciplína ...
Děti dovedou vždy překvapit ...
Málokdy kladně!...
Už záhy jsem zjistila ...
Že nejhodnější, nejúžasnější a nejkrásnější jsou, když spí!
Stokrát si opakuji, že budu v klidu...
Přesto dokážou člověka znovu a znovu rozhodit ...
Nejsem příliš kulantní? Na mě...
Prostě, snaha a předsevzetí jdou stranou ...
Během chvíle ze mě dokážou udělat chrlící sopku!
Neumim být takovou matkou, jakou jsem si vysnila ...
Jsem jaká jsem ...
Sopka ...
Nikdy nevíš, co z ní vylítne a kdy!
Budu doufat, že mě odpustí ...
Říká se, že děti si vybírají sami své rodiče ...
Jen tak mezi námi, mohli si vybrat lépe.
Ale třeba má vše svůj důvod ...
A i když nejsem dokonalá, mám své děti ráda!

Kam dál